Plyn

Vlastní zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převažujícím podílem metanu CH4 a proměnlivým množstvím neuhlovodíkových plynů (zejména inertních plynů). Teorie o vzniku zemního plynu vychází z toho, e se plyn  velmi často nachází spolu s robou nebo uhlím. Předpokládá se, že se plyn postupně uvolňoval při  organickém rozkladu ropy nebo uhlí. Prapůvod plynu je tedy v rostlinných a živočišných zbytcích.

Zemní plyn má mezi zdroji energie stále větší popularitu. Tento trend lze pozitivně vnímat hlavně z ekologického hlediska. Při spalování zemního plynu vzniká totiž v porovnání s uhlím nebo kapalnými palivy mnohem méně škodlivých látek (prachu, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého i uhlovodíků).

Plyn jako zdroj energie je u nás využíván už 150 let. Nejprve byl dodáván svítiplyn, který byl vyráběn specifickou úpravou uhlí (nejprve zplyňováním a později štěpením uhlovodíků). Během roku  1996 byl odběr svítiplynu postupně utlumen a nahrazen zemním plynem.

Topné plyny vyrobené odplyněním nebo zplyněním uhlí (koksárenský plyn nebo svítiplyn) patří mezi středně výhřevné (17 - 20 MJ/m³). Protože obsahovaly příliš mnoho oxidu uhelnatého, byly jedovaté. Jsou nahrazeny plyny s vysokým obsahem metanu nebo plyny na bází propanu a butanu.

Zemní plyny s vysokým obsahem metanu (bioplyn) jsou velmi výhřevné (od 20 MJ/m³)(výhřevnost závisí na obsahu metanu). Zemní plyny typu H, které jsou využívány ve většině evropských zemích a také u nás, obsahují zpravidla více než 90% metanu a méně než 5% nehořlavých látek. Plyny na bází propanu a butanu jsou velmi výhřevné a odběratelům jsou dodávány v kapalném stavu.

Při spalování zemního plynu se mění energie v plynu obsažená na energii tepelnou. Spalovaný plyn by měl mít stabilní složení. Plyny pocházející z Čech, Ruska nebo Norska mají mírně odlišný poměr metanu a ostatních plynů. Změny složení plynů nemohou negativně ovlivnit ani průběh spalování ani výkon spotřebiče. Díky vyšší účinnosti plynových spotřebičů ve srovnání se spotřebiči na pevná a kapalná paliva se výhodnost zemního plynu projevuje ještě více. Jeden kubický metr zemního plynu (tj. 10,5 kWh) plně nahradí ve vytápění např. 3 kg hnědého uhlí.

Výhody zemního plynu v porovnání s ostatními palivy

       zemní plyn je primární palivo, které se ke spotřebiteli dostane bez nákladný úprav a energetických přeměn (tj. bez úniků energie při transferu)

       doprava plynu je nezávislá na klimatických podmínkách

       odběratel nebo spotřebitel nemusí budovat nebo vytvářet prostory pro skladování, jako v případe pevných nebo kapalných paliv

       snadné ovládání a regulace plynových spotřebičů

Myslíte si, že pro Vás bude výhodnější, když si připravíte večeři na plynovém sporáku, nebo když se v zimě ohřeje teplem z plynového kotle? Pak si můžete vybrat v naší databázi vybrat kotel přímo pro Vás. Nemusíte mít žádný strach z toho, že jednoho dne zásoby plynu dojdou. Odhaduje že zásoby plynu vydrží při současné spotřebě ještě 200 let.

Odhadnout zásoby plynu není jen tak. Zásoby mohou být prokazatelné, pravděpodobné a potenciální. Prokazatelné zásoby umí a dokáže lidstvo vytěžit a odhaduje se, že tvoří zásobu do roku 2060. Když se objeví nové ložisko, jedná se o potenciální zásobu plynu. Toto ložisko není ještě technicky vybaveno k těžbě. Potenciální zásoby jsou hydráty. Hmota podobná sněhu se však nalézá pod mořským dnem a lidé ještě nedokázali vyvinout takovou technologii, která by tyto zásoby ekonomicky vytěžila.