Ukázala konference nějaký ´módní´ směr výroby elektrické energie?
Jednoznačně se ukázalo, že vliv na životní prostředí se stává hodně klíčovým faktorem. Ty hlavní směry jsou jasné dlouhodobě – jde o možnost výroby energie z uhlí, z plynu, z jádra a z alternativních zdrojů. V některých obdobích byly vždy určité směry protěžované. Plyne to z dostupnosti zdrojů, jejich ceny, dosažených technologií. Dnes se nedá říci, že by některý typ byl módní, tak jako tomu třeba bylo v období konce devadesátých let minulého století, kde třeba v americkém teritoriu vítězily paroplynové cykly. Právě proto byly velmi zajímavé přednášky na letošním kongresu, které ukazovaly, jakou metodikou lze budoucí trendy odhadovat.
Na co se zaměřují?
Pracují s ekonomickými, technickými hledisky a vlivem na životní prostředí. Sledují možnosti i rizika. Hodnotí nové technologie a jejich vliv na všechny důležité ukazatele, které nakonec rozhodnou o výhodnosti některého ze způsobů výroby elektrické energie.
Tím tradičním zdrojem v energetice je uhlí. Jaké jsou zde trendy?
Jednoznačně zvyšování účinnosti při výrobě elektrické energie. To vede vedle ekonomické výhodnosti a finančnímu efektu i k šetrnějšímu vlivu na životní prostředí. To je v dnešním světě skutečně obrovské téma. Na konferenci se mluvilo o možnostech jak skokově zvýšit účinnost. Vývoj vede ke zvyšování teploty páry i díky použití nových materiálů. Určitě je dobře, že jsme jako ŠKODA POWER tento trend zachytili. Důkazem je úspěšný vývoj turbíny nadkritických parametrů, která bude sloužit v elektrárně Ledvice. A na kongresu jsme se setkali hned s několik zástupci světových společností, kteří se o náš úspěšný vývoj zajímali. Takže naše snažení nachází ve světě příznivou odezvu. Samozřejmě už pracujeme na vývoji nových technologií, abychom drželi i do budoucna krok se světovou špičkou. Zvyšování účinnosti, zlepšování ekonomiky provozu zařízení, které vyrábíme, minimalizace dopadu na životní prostředí – to jsou cíle, které nikdy nebudou konečné. Takže dnes můžeme nabízet zákazníkům špičkové řešení, ale v oblasti zvyšování účinnosti při spalování uhlí musíme jít dál.
Tradiční surovina – uhlí – tedy jako palivo pro elektrárny má stále velkou budoucnost?
Domnívám se, že určitě. Výhodou jsou v současné době poměrně stabilní ceny, dobrá dostupnost. Jsou například evropské země, které dováží uhlí i z Austrálie a stále se jim to vyplatí. Zásoby této suroviny jsou podle seriózních odhadů značné. A pak poměrně velká pozornost se dnes v oboru věnuje zplynování uhlí. Vývoj se dnes soustřeďuje na fázi zplynování tak, aby účinnost a spolehlivost dosahovala dostatečných parametrů.
Věnovala se konference i alternativní energii?
Určitě je to hodně sledované téma. Právě z hlediska ochrany přírody má ve veřejném sektoru i mimo něj poměrně velkou podporu. ŠKODA POWER úspěšně dodala řadu takových zařízení. V Německu se například podobná dodávka stala „vstupenkou“ na tamní trh, i díky ní jsme se dostali k dalším kontraktům. V případě biomasy jde většinou o menší zdroje s výkonem zhruba mezi 20 a 100 MW. ¨
Jaká situace je nyní u dalších typů výroby elektrické energie?
Tak například po určitém období stagnace se opět hodně nahlas hovoří o jaderné energetice. I z příspěvků delegátů konference bylo jasné, že získává na váze nejen v odborném světě, ale že získává podporu i na politické scéně, třeba právě kvůli emisím. Je to cesta, jak snížit produkci skleníkových plynů, což je dnes silné mezinárodní téma.
Kde ve světě vznikají nové jaderné elektrárny?
Nový blok o výkonu 1600 MW se staví ve Finsku, další elektrárna tohoto typu vznikne ve francouzském Flamanville. Na konferenci zaznělo, že nové bloky mají vzniknout v Rusku, včetně bloku v evropské části této země, nedaleko Kaliningradu. Velký rozvoj jaderné energetiky plánuje Indie, stranou nezůstává Čína. A nové elektrárny či bloky se chystají i v zemích bývalého východního bloku. V Bulharsku dostaví elektrárnu v Belene s blokovým výkonem 1000 MW, v Rumunsku se rozbíhá příprava elektrárny Cerna Voda, Slovensko zase plánuje dostavbu jaderné elektrárny Mochovce.
Ve světě jsou ale i země, které se jaderné energetice uzavírají.
Ano, třeba Itálie. V tomto oboru nehrají roli jen technické parametry, ekonomické ukazatele, ale třeba i naturel té které země, zvyklosti, postoj veřejného mínění, prostě řada parametrů. To ale v určitém směru platí pro celou energetiku. Je to hodně „veřejný“ obor. Ale z příspěvků a diskusí, které v Římě zazněly, je jasné, že v současné době je velký hlad po výstavbě nových zdrojů, které budou jádro využívat. Nakolik je tato chuť reálná, ukáže čas. Dnes je zřejmé, že se ve světě spíše budou stavět bloky velkého výkonu. Má to své opodstatnění, neboť příprava a schvalování zdrojů tohoto typu je poměrně náročná, a provozovatelé tedy většinou volí rovnou cestu větších výkonů. ŠKODA POWER rozvíjí technologii, která bude s největší pravděpodobností mít v Evropě ještě dlouho převahu – tedy jaderné elektrárny s tlakovodními reaktory. Právě kvůli současné situaci ve světě se chceme co do výkonu soustředit na větší výkon, například 1200 MW.
Zmínil jste nedávný boom výstavby paroplynových cyklů, tedy zdrojů, které využívají jako palivo plyn. Jsou
v kurzu?
Tyto zdroje mají velkou účinnost, technologie pokročila skutečně hodně kupředu. Otázkou je dostupnost plynu jako suroviny, jeho cena. Právě tyhle otázky řešily i některé příspěvky a diskuse kongresu, bylo zajímavé, z jakých všech úhlů pohledu se řeší přednosti toho kterého způsobu výroby elektrické energie pro budoucnost. Například zástupce společnosti GE hovořil o současném velkém nárůstu zájmu o menší paroplynové cykly a také o poptávce po výstavbě kogeneračních jednotek, které vedle elektřiny dodávají i teplo, ať už pro veřejné, či průmyslové využití.

