zdroj obrázku:aktuálně.cz
Aby Česko splnilo návrh Bruselu a nahradilo desetinu pohonných hmot biopalivy, potřebovalo by 787 tisíc hektarů řepky a pšenice. Díky úspoře benzínu a nafty by pak emise oxidu uhličitého klesly o 386 tisíc tun.
Pokud by ovšem na stejné rozloze pěstovali zemědělci energetické plodiny pro spalování v elektrárnách a teplárnách, získali by každoročně palivo potřebné k výrobě takového množství elektřiny, kterou spotřebuje polovina českých domácností.
Emise oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, by zároveň klesly o 4,9 milionů tun - takřka třináctinásobně více než při využívání stejné půdy pro pěstování biopaliv do aut.Pokud stejnou plochu - nebo dokonce jenom její část - použijeme na pěstování energetických plodin, dostaneme mnohokrát lepší výsledek," konstatoval Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.Rozvinuté země podporují produkci biopaliv, aby omezily svou závislost na dovážené ropě a snížily vypouštění skleníkových plynů. A pro výrobce jsou biopaliva výhodnější. "Poptávka bohatých zemí po biopalivech pro dopravu působí potravinovou inflaci," konstatoval před časem Rob Bailey, poradce společnosti Oxfam.Pro pěstování energetických plodin k výrobě tepla a elektřiny se přitom podle Hnutí Duha používá speciálních odrůd, které nekonkurují na trhu s potravinami.zdroj: aktuálně.cz

